Anna Kulíšková
Úvodní strana » Anna Kulíšková
Reprezentantka Českého svazu zrakově postižených sportovců ve sjezdovém lyžování a studentka pražské Konzervatoře Jana Deyla Anna Kulíšková se narodila 9. března 1986 v Plzni. Ihned poté se u ní projevil zdravotní handicap, takzvané trubicovité vidění, což znamená, že Anna ze 180 stupňů, které tvoří zorné pole zdravého člověka (periferní vidění), vidí pouze 4 stupně. To jí však nezabránilo věnovat se od dětství rozličným sportům. Atletika, plavání, běh na lyžích, to jsou jen namátkou disciplíny, ve kterých slavila úspěchy. V roce 2001 zkusila poprvé závodní lyžování a první velký úspěch se i zde dostavil velmi brzy. Jejím zatím největším úspěchem je olympijské stříbro z Turína.
- Snem Anny Kulíškové je let ve stíhačce, nesnáší ranní vstávání a miluje palačinky od táty
Jak je neznáte
Ještě před vznikem prvních snímků projektu Jak je neznáme jsme v redakci tajně snili o tom, že jeden ze sportovců projeví přání představit se v čistě nesportovním prostředí. Přece jen sportovce při sportu si tak nějak dokážeme představit, ovšem lyžařský reprezentant coby divadelní herec nebo prodavač v knihkupectví – to by byl zážitek. Bohužel Tomáš Kraus, Ondřej Bank, Iva Janečková ani Šárka a Nikola Sudovy naše přání nevyslyšeli, což znamenalo, že nelyžařské téma mohla zvolit již pouze jediná reprezentantka - Anna Kulíšková.
Hlasování: Poklepáním na ikonu "hlasuj" vyberte nejlepší fotografii, která bude na konci roku, po zveřejnění všech sérií, zařazena do soutěže o nejlepší fotografii projektu Jak je neznáme.
RozhovorRozhovor s fotografem
«Lyžování je krásná věc. Když si to tak valíš z kopce, krájíš oblouky, překonáváš svou sílu i odvahu... A když vidíš jen malinkej kousek z člověka před sebou a nic víc okolo, to je teprve odvaz. Musíš zapomenout na všechno kolem sebe, věřit svýmu trasérovi a jet. Nic jinýho ti ani nezbývá, když nevidíš a chceš lyžovat.»
- Tak jak jste se Aničko cítila jako modelka?
Hrozně. Já jsem se totiž nejdřív zhrozila, když jsem viděla, kolik lidí se tam kvůli mně sešlo. Ale nakonec to byla docela sranda. - Vrcholové lyžování a hra na příčnou flétnu. Jde to nějak k sobě, nebo jsou to dva protiklady?
Mohlo by se zdát, že to k sobě vůbec nejde, ale ve skutečnosti to má dost společného. V první řadě je to zvládání trémy, před závodem, stejně jako před koncertem. A pak třeba schopnost koncentrovat se v daný okamžik na jedinou věc, při tréninku i při cvičení na flétnu. K oběma činnostem zkrátka potřebuju mít podobné vlastnosti. - Pořádný kontrast jsou ale vaše šaty na koncert a lyžařská kombinéza.
No to jsou takové dva extrémy. Já mám přitom nejradši džíny a triko, takže vlastně něco mezi tím. - A kdybyste si musela vybrat flétnu nebo lyže?
To se dá těžko říct, ono se to tak příjemně střídá. Když jsem dlouho ve škole a cvičím, tak už se samozřejmě těším na lyže, když ale dlouho trénuju a třeba mi dochází síly, tak už se zase vidím s flétnou. Co se týče toho oblečení, tak to bych momentálně favorizovala spíš kombinézu. Dá se říct, že lyžování teď asi věnuju o něco víc úsilí než škole, blíží se totiž olympiáda ve Vancouveru. Potom bych se ale zase chtěla víc věnovat flétně. - A nebojíte se při lyžování o ruce? Co když byste si něco udělala?
Na to člověk nesmí myslet, to bych pak určitě nemohla lyžovat naplno. Kdyby se něco stalo teď, tak by to zase takový problém nebyl, horší by to bylo v době zkoušek nebo třeba před důležitým koncertem. Ale nakonec co by se dalo dělat, zkoušky bych si přeložila a koncert by odehrál někdo jiný. Náhodou ono se lyžování s flétnou docela dobře doplňuje dokonce i po fyzické stránce. Když třeba dlouho cvičím, tak už potom trochu trpí záda a sportem se to určitě dobře kompenzuje. - Na lyžích už jste si připsala pěkné úspěchy. Vedete si podobně úspěšně také na koncertních pódiích?
Ani ne, jen jednou jsem byla na soutěži konzervatoří, ale na předních místech jsem se neumístila. Vystupuju hlavně na školních koncertech a třeba na vernisážích, do soutěží se moc nehrnu. - Hrajete jenom klasiku nebo také nějaký lehčí žánr?
Ve škole samozřejmě hrajeme vážnou hudbu, ale spolupracuju také s jednou rockovou kapelou. Jmenuje se Nikita Chruščov, už jsem s nimi odehrála dva koncerty. - Dáte nám tip na nějakou obzvláště povedenou skladbu?
K absolutoriu teď cvičím Mozarta, takže se mu dost věnuju, a tím pádem ho můžu i doporučit. Z rockové muziky si ráda poslechnu třeba Queen. - Kde vás v nadcházejících týdnech nebo měsících můžeme slyšet?
Na jaře budu mít ve škole absolventský koncert, ale s kapelou, pokud vím, teď žádné koncerty nechystáme.
- Tak jak jste se Aničko cítila jako modelka?
